MUDR. Jan Šorf

Se samotnou jógou jsem začal v roce 2007, ale již několik let předtím jsem se ještě při studiu medicíny věnoval tai-chi a cchi-kung. Mým prvním učitelem jógy byl po cca 7 let Véda Čaitanya (Ajay Laxman Bobade), u kterého jsem tehdy studoval v poměrně tradičním individuálním pojetí nebo jen ve velmi malé skupině žáků. Hlavní důraz byl zde kromě fyzické praxe jógy, kladen na filosofii (především v pojetí jógy a védanty), teoretické principy jógových technik, recitaci a v mém případě i na úvod do sanskrtu, ke kterému jsem díky svému učiteli přilnul.

Mým oblíbeným autorem mi z této doby zůstal až do dnešních dnů Ádi Šankaráčárya. Na jaře 2009 jsem pak, spolu se svým učitelem a malou skupinou žáků, absolvoval studijní pobyt v Indii, nejprve v Rišikéši v Jairam ášrama a pak u swáminí Pramánanda Saraswati v Uttarkaši. Souběžně se studiem jógy, jsem někdy od roku 2008 začal, se souhlasem svého učitele, se studiem áyurvédy u Govind Sahai Rajpoota a po vystudování jsem v jeho škole i řadu let učil studenty prvních ročníků. V praxi áyurvédské masáže data snéhan, se kterou jsem začal už u Govindží Rajpoota, jsem pak ještě pokračoval v kurzu Standy Flandery a Petry Šebkové, kterým oběma také patří mé díky.

Do Indie jsem pak zavítal znovu a průvodcem nám zde byl Dr. Trivedi a swámí Šiva Šankar. Během posledních let u svého učitele došlo i na setkání, které mě mělo hodně ovlivnit do budoucnosti. Absoloval jsem několik seminářů, které vedl áčárya Dr. Mukund Bhole a setkal jsem se tak i s jeho, pro mě do té doby zcela novým a zprvu i těžko pochopitelným pojetím jógové praxe. V tomto pojetí, byl hlavní důraz kladen na velmi pečlivé pozorování a rozlišování všech vjemů vycházejících zpočátku z našeho těla a posléze z prostoru mimo něj.

Racionalita a logická dedukce, na které jsem byl tak zvyklý jak ze studia medicíny i od mého prvního učitele, zde byly zcela upozaděny a já si jen postupně uvědomoval jak málo jsem vlastně schopen skutečně vnímat, ale zároveň i jak hodně lze toto pravidelnou praxí pěstovat a rozvíjet. Tento nový způsob praxe mi pak postupně přinášel nejen hlubší pochopení, ale především vlastní přímé prožívání toho, o čem jsem dříve jen přemýšlel. Byl to pro mě posun od neustálé, bouřlivě hledané objektivity k mnohem tišší a usebranější subjektivitě. S odchodem od svého prvního učitele jsem se k tomuto směru přikláněl stále více a zcela nezastupitelnou roli průvodce pro mě sehrála Míša Svatošová, která se nakonec v posledních letech stala, spolu s Pavlem Hájkem, mým učitelem. Po odchodu Pavla Hájka z fyzického těla zůstává Míša Svatošová mým učitelem i nadále. Nemohu říci, že bych shledával jednu z výše uvedených cest lepší. Je mým hlubokým přesvědčením, že obě jsou velmi potřebné. Jak rozum, tak i prožitek, objektivita i subjektivita. Bez prožitku zůstává rozum omezený na to, co už známe, neschopný sám uvidět víc. Ale na druhou stranu pomáhá rozum dát prožitku pevnější rámec, nacházet paralely ve vnějším světě atd. Obě tyto složky nám pomáhají stát se celistvější a do jaké míry pak jednu z nich ve svém životě upřednostňujeme je už na každém z nás.

Ve škole jógy v Om studiu působím od jeho počátku.  Učím zde jak anatomii a fyziologii, tak i vlastní jógu a v rámci specializačních seminářů pak i úvod do áyurvédy. V rámci anatomie/fyziologie se snažím nabídnout studentům spíše než běžný západní výklad teorie, jakési přemostění toho jak anatomii a fyziologii vnímá západní medicína oproti tomu jak se ke stejnému tématu staví jóga a áyurvéda.

Hlavní mou snahou je jednak pomoci studentům pochopit a na sobě zažít jak jsou principy anatomie/fyziologie zastoupeny v jógových technikách a dále i to, jak se tyto systémy nijak vzájemně nevylučují a nejdou v podstatě ani proti sobě. V rámci vlastní výuky jógy se pak snažím předávat a spojovat oba hlavní vlivy, které na mě mí učitelé měli. Prvním je rozvíjet způsob jak o věcech přemýšlíme a druhým je jak dobře rozlišujeme vše, co vnímáme. K prvnímu se váže především výklad filosofie a teorie jógy, které se snažím držet co možná nejpraktičtější. K druhému pak přistupuje praxe jógy jako taková a to jak ve fyzické podobě, tak i v těch jemnějších.

Fyzická praxe jógy ve formě ásana je jen užitečným nástrojem k pochopení jemnějších aspektů a celý výklad rámuje dle potřeby. A konečně semináře áyurvédy vlastně jen dále rozvíjí výše popsané za pomoci základních konceptů, které áyurvéda používá. Opět je zde ale kladen důraz spíš na vlastní vnímání, prožitkové pochopení principů, teprve  pak logické hledání paralel v našem vnitřním i vnějším světě. Áyurvéda je učena především jako jednoduchý nástroj pro rozvíjení jógové praxe v našem běžném životě.

Vše, co učím, je jen výrazem mé vděčnosti a poděkování všem mým dosavadním učitelům, ať už z oblasti jógy, áyurvédy, medicíny nebo jinde. Mou snahou je pomáhat studentům nalézt jejich vlastní pochopení a vhled, podpořit tak jejich důvěru sama v sebe a zároveň i v druhé a pomáhat jim pěstovat pokorný a neagresivní postoj k životu.